Zelené potraviny nejen na Zelený čtvrtek aneb zdraví po celý rok.

Pradávná lidová pověra tvrdí, že konzumace zelených potravin na Zelený čtvrtek nám přinese celoroční zdraví. Říká se, že na každém šprochu je pravdy trochu. A v tomto případě to platí dvojnásob. Konzumace zelených potravin, a to nejenom na Zelený čtvrtek, působí blahodárně na naše tělo i mysl.

V dnešním článku si připomeneme, jak vlastně Zelený čtvrtek vznikl, podíváme se do historie, probereme velikonoční zvyky, ale přeneseme se i zpátky do reality, v níž nám zelené potraviny, například pomáhají se zlepšením našeho zdravotního stavu.

Podle liturgické tradice jsou právě Velikonoce jedním z nejdelších svátků roku. Není proto divu, že právě Zelený čtvrtek, který je součástí takzvaného Svatého týdne, zaujímá mimořádnou důležitost v tomto svátečním období. Velikonoce jako takové, možná i kvůli prastarému pohanskému odkazu, mají být obdobím půstu, střídmosti, meditace a rozjímání. Svatý týden začíná Květnou nedělí, pokračuje Modrým pondělím, Šedivým úterým, Škaredou středou a právě Zeleným čtvrtkem. Pokračuje poté Velkým pátkem, Bílou sobotou, Božím hodem velikonočním a Červeným velikonočním pondělím.

Co o nás říkají naši spokojení zákazníci na Heuréka.cz:

Zelený čtvrtek se stal dnem odpuštění. Omývání rosou, úklid, pečení Jidášů a medového pečiva byly běžné součásti tohoto svátečního dne. Zvony utichly a rozezněly se až o Bílé sobotě, neboť „odlétly do Říma.“ Zvony však nahradily tradiční řehtačky nebo klapačky, které známe dodnes.

Proč znají Zelený čtvrtek pouze Češi, Slováci a Němci?

Jak ale vzniklo pojmenování Zelený čtvrtek? Původ tohoto názvu je opravdu zajímavý. Zelený čtvrtek můžeme jednak skutečně odvozovat od oné zelené barvy neboli odstínu, který symbolizuje zelené potraviny v Poslední večeři. Zelený čtvrtek lze vysvětlit i odkazem k jaru, tedy jako období znovuzrození prvních zelených rostlin nebo bylinek.

Název Zelený čtvrtek však nacházíme pouze v českém, slovenském a německém jazyku. Z tohoto důvodu se můžeme domnívat, že slovo "zelený" je pouze zkomoleninou německého označení Gründonnerstag neboli dne pláče či lkaní. Doslovný překlad a odkaz k zelené barvě však daly tomuto velikonočnímu dni tak krásnou a nezaměnitelnou barvu.

Zelený čtvrtek, jako den zelených a zdravých pokrmů, se v našem kulturním prostředí více než uchytil. Zelený čtvrtek se stal synonymem pro tradiční zelené receptury, dnem prvního ochutnání zeleného piva nebo tradičním obdobím pro baštění luštěnin, špenátu, kopřiv či zelených potravin.

Zelená je barva Velikonoc, jara i zelených potravin

Už naši předci znali sílu prvních jarních bylinek a tradičních zelených receptů. Mezi nejznámější potraviny Zeleného čtvrtka patřily kopřivy, jarní cibulka, luštěniny, zelí, ale i med nebo sušené ovoce. Všechny tyto potraviny jsou bohatým zdrojem bílkovin nebo minerálních látek, třeba draslíku, fosforu i vápníku. K tradičnímu očistnému rituálu bychom měli přidat i další zelené potraviny, třeba Mladý ječmen či Chlorellu.

Oblíbenými recepty Zeleného čtvrtka jsou špenátové či kopřivové velikonoční nádivky, škvarkové preclíky, medové pečivo s kandovaným ovocem a ořechy, jarní zeleninové polévky, špenátový krém, hrachová polévka, čočka na kyselo s vejcem, špenátový závin s medvědím česnekem nebo špenátové špecle. V souvislosti s Velikonocemi a Zeleným čtvrtkem jsme si v posledních letech oblíbili i speciální zelené pivo neboli pivo, které díky přidanému bylinnému extraktu, získá neobyčejnou zelenou barvu. Jednou z použitých bylin v zeleném pivu je například i již několikrát zmíněná kopřiva.

Kdy jindy začít s jarní očistou organismu, než na Zelený čtvrtek?!

Jak již bylo zmíněno výše, tak už naši předkové věděli, jaká síla se skrývá v čerstvých jarních bylinách. Očistná jarní kůra, zvlášť v souvislosti s půstem byla dříve běžnou součástí života. Dnes to ale taková samozřejmost není. Po ataku chřipkových epidemií, stresovém zimním období, špatné životosprávě či nezdravém způsobu života jsme nezřídka kdy náchylnější k nemocem, depresím či únavě. Jarní detoxikační kůra by u nás měla začít nejpozději na Zelený čtvrtek.

Právě Zelený čtvrtek je ideálním dnem k tomu, abychom nastartovali přísun minerálů, vitamínů, vlákniny či enzymů do našeho organismu a rozloučili se s mrzutým a zamračeným zimním obdobím. Kromě zmíněných tradičních zelených receptů si můžeme pomoci i zelenými potravinami, třeba mladým ječmenem nebo chlorelou pyrenoidosou.

Potřebujeme-li získat ztracenou energii, rozhodně sáhneme po Mladém Ječmeni. Tato zelená potravina je nejenom mimořádně silným antioxidantem, ale také chrání naši imunitu před nebezpečnými infekcemi a viry. Je-li naše tělo oslabené po vyčerpávajícím zimním období, jistě nám přijde vhod i další pozitivní vlastnost mladého ječmene, kterou je velké množství vitamínu C, ale také vitamínů K nebo vitamínu B6. Boj proti překyselenému organismu představuje další devízu mladého ječmene, který nám dopomůže i k pozitivnější náladě a lepšímu spánku. V mladém ječmeni totiž nacházíme dostatečné množství serotoninu a melatoninu, tedy hormonů štěstí a zdravého spánku.

Zelené potraviny nám pomohou doplnit ztracenou energii a vitalitu

Další zelenou potravinou vhodnou k znovunabytí ztracené síly a energie je Chlorella. Chlorella pyrenoidosa je sladkovodní řasa, jejíž význam pro období jarní detoxikace tkví v mimořádně vysokém obsahu vitamínu D. Kromě toho je silným zdrojem chlorofylu, vitamínů A, B2, B9 či B12, vitamínu H nebo železa či zinku.

Právě nedostatek vitamínu D stojí za častými únavami, chřipkami, oslabenou imunitou, záněty, prochladnutím i špatnou náladou. Vitamín D běžně získáváme ze slunečního záření. V zimním a na začátku jarního období se ale množství slunečního svitu zmenšuje, což má negativní vliv i na obsah vitamínu D v našem těle. Množství tohoto vitamínu v lidském těle je taktéž snižováno střevními záněty, což znamená, že pro správnou detoxikaci našeho těla musí být zvýšen i přísun vitamínu D.

Chlorella a Mladý ječmen jsou ideálním pomocníky k očistě našeho těla

Zdravá střeva představují zásadní motiv pro detoxikaci našeho těla. Kupříkladu kvalita našeho tlustého střeva má zásadní vliv na další funkce našeho organismu, třeba na naše játra, cévy a srdce, na kůži, na chrup, naši látkovou výměnu, psychické stavy atp. Zelené potraviny, obsahující dostatečné množství chlorofylu neboli zeleného barviva s prokazatelnými antioxidačními a protizánětlivými účinky, zlepšují činnost našich střev a bojují proti překyselení organismu. Chlorella navíc obsahuje takzvaný CGF růstový chlorellový faktor, který dodává našemu trávicímu ústrojí potřebné vitamíny, minerály i aminokyseliny.

Kdy jindy bychom měli o detoxikaci našeho organismu a zlepšení našeho zdravotního stavu uvažovat, než s příchodem jara a tradičních svátků, jakými jsou Velikonoce? Co do obsahu, významu či tradice je právě Zelený čtvrtek ideálním dnem k tomu, abychom znovunastartovali náš organismus a doplnili tak potřebnou sílu a energii.

Zelená je symbolem Velikonoc a zelené potraviny jsou symbolem zdraví!
Máte už připravené zelené potraviny na velikonočním stole, hned vedle velikonočního beránka a velikonoční nádivky?!

Petr Hornišer

Další zajímavé články najdete v části Zajímavosti o zelených potravinách.