Minerály v zelených potravinách – Vápník, Hořčík, Zinek, Sodík, Železo, Draslík, Křemík, Fosfor, Chrom, Měď, Mangan, Stříbro, Bór

Zelené potraviny jsou doslova mimořádným zdrojem minerálních látek a stopových prvků. Minerály potřebujeme všichni. Nikdo z nás se neobejde bez přísunu minerálních látek, zajišťujících náš správný vývoj a ochranu před nemocemi.

Zelené potraviny, jmenovitě pak Mladý ječmen, Chlorella pyrenoidosa a Spirulina platensis představují ideální prostředek pro doplňování minerálních látek či vitamínů. V zelených potravinách nalezneme až třináct druhů minerálů a stopových prvků, které nás ochrání před vznikem chudokrevnosti, cukrovky, únavy, před padáním vlasů, osteoporózou, kazivostí zubů, záněty, neplodností, kožními problémy, svalovými slabostmi atd.

Pojďme si tyto minerály podrobněji představit:

Vápník

Vápník je nejvíce zastoupeným minerálem v lidském organismu, respektive až 2% naší hmotnosti tvoří právě vápník. Tento minerál je nejčastěji uchováván v našich kostech a zubech, přičemž svou nezastupitelnou úlohu hraje i v měkkých tkáních a krvi.

Vápník je známý pro svou funkci mineralizace našich kostí či zubů. V lidských buňkách však působí i jako přenašeč signálů. Potřebujeme jej také při správné činnosti našich svalů, pro dokonalou funkci bílkovin nebo pro zajištění činnosti mnoha enzymů a hormonů.

Nedostatek vápníku je spojován s poruchou tvorby kostí, se zpomalením růstu nebo se zvýšenou náchylností ke zlomeninám. Nedostatek se projevuje i zvýšenou kazivostí našich zubů, řídnutím kostí a tzv. osteoporózou. Průměrná denní dávka vápníku je stanovena na 800 mg, přičemž těhotné a kojící ženy či mládež potřebují až 1400 mg denně.

Přirozenými zdroji vápníku jsou mléčné výrobky, mléko, sýry, mák, ořechy, luštěniny, brokolice a zelené potraviny, především pak Ječmen Aktif.

Hořčík

Hořčík neboli magnezium je minerál, vyskytující se v našich kostech, svalech a mimobuněčné tekutině. Lékařské studie se vzácně shodují na tvrzení, že na základě špatného životního stylu a nezdravého stravování dostáváme do našeho těla stále méně hořčíku. Tuto negativní tendenci posiluje i přemíra stresu a civilizačních onemocnění, což má za následek další úbytek tohoto potřebného minerálu.

Hořčík je taktéž důležitý ke správnému růstu kostí a má vliv na krevní srážlivost, přičemž jej zároveň nalezneme, v tělu potřebných, enzymech. Hořčík dokáže uvolňovat fyzické i duševní napětí. Při jeho nedostatku se setkáváme s poruchou centrální nervové soustavy, která se zpočátku projevuje dráždivostí a křečemi, nejčastěji v oblasti lýtka. Při nedostatku můžeme pozorovat i úzkost, stres, problémy s koncentrací, nespavost, bušení srdce atd.

Hořčík je součástí chlorofylu, proto ho najdeme v zelených potravinách (hlavně Ječmen a Chlorella). Dalšími zdroji jsou: zelenina, ovoce, luštěniny, brambory, obiloviny atp.

Co o nás říkají naši spokojení zákazníci na Heuréka.cz:

Zinek

Zinek se v našem těle objevuje nejčastěji v kostech, svalech, játrech, varlatech, prostatě či mléčných žlázách. Podobně jako u dalších minerálů, je i zinek vstřebáván v tenkém střevě. Bez zinku by v našem těle nemohly fungovat stovky enzymů. Zinek je taktéž minerálem, jehož úkol spočívá v regulování našeho imunitního systému a metabolické přeměně důležitých živin, především bílkovin a sacharidů. Příznivě působí i na náš reprodukční systém, na odbourávání alkoholu v játrech, optimalizuje činnost hormonů a zlepšuje stav naší pokožky.

Při nedostatku zinku dochází nejenom ke zhoršení vzhledu naší kůže, vlasů či nehtů, ale také k růstovým poruchám, k reprodukčním problémům, k pomalému hojení odřenin nebo ran. Optimální přísun zinku se stává mimořádně důležitým v období gravidity, tedy v době, kdy jeho nedostatek může vést ke vzniku poruch nervové soustavy lidského plodu.

Pro snadné vstřebávání zinku je důležité, konzumovat jej postupně, respektive tak, aby došlo k jeho snadnému vstřebávání. Zinek se vyskytuje ve slunečnicových a dýňových semenech, v luštěninách, v zelených potravinách (hlavně Ječmen a Chlorella). Dobrým zdrojem zinku jsou ale také ořechy, kvasnice, vejce, maso…

Sodík

Sodík je jedním z nejznámějších minerálů našeho těla. Nejběžnější sloučenina sodíku se nazývá chlorid sodný neboli kuchyňská sůl. Sodík můžeme nalézt v mimobuněčných tekutinách lidského organismu, dále pak v kostech a minimálně i v samotných buňkách.

Sodík hraje nezastupitelnou roli při správném udržování osmotického tlaku, ale působí také na naši krevní plazmu. Díky působení sodíku mohou efektivně fungovat nervové vzruchy, nervová aktivita nebo enzymatická činnost. Kvůli velké fyzické zátěži nebo vlivem horka dochází k pocení, což snižuje obsah chloridu sodného v našem těle a tím i obsah sodíku.

Příznakem nedostatku sodíku v našem těle je slabost, únava a celkové vyčerpání. Může dojít také ke svalovým křečím. Naše tělo má spíše problém s nadměrným výskytem soli, který způsobuje problémy s vysokým krevním tlakem a kardiovaskulární soustavou.

Kromě soli však můžeme přijímat přirozené zdroje sodíky, jakými jsou: mrkev, okopaniny, maso či další živočišné produkty. Sodík ve své přírodní podobě můžeme nalézt i v zelených potravinách, především pak v Mladém ječmeni.

Železo

Mimořádných účinků železa využívá především naše krevní soustava. Tento minerál se totiž nejčastěji vyskytuje v krevním barvivu, dále poté v bílkovinách a některých enzymech. Nevýhodou železa je jeho špatná vstřebatelnost v našem těle. Při současném podávání vitamínu C, živočišných bílkovin či aminokyselin se však jeho příjem zvyšuje.

Železo je naprosto nepostradatelné při tvorbě červených krvinek nebo hemoglobinu, přičemž zlepšuje transport kyslíku. V důsledku nedostatku železa se může objevit únava nebo problémy s dýcháním. Snížená fyzická výkonnost, zimomřivost, chudokrevnost, nechutenství či bolesti hlavy mohou být dalšími příznaky nedostatku železa.

Přírodními zdroji železa jsou: luštěniny, celozrnné výrobky, maso, játra, ledviny, vaječné žloutky, meruňky, a také Chlorella, listová zelenina, pivovarské kvasnice.

Draslík

Draslík reprezentuje minerál, jehož úlohou je podpora činnosti našich svalů, tkání či jater. Draslík zajišťuje optimální činnost svalů, především našeho nejdůležitějšího svalu, kterým je srdce. Draslík dále udržuje nitrobuněčný tlak a pomáhá ke správnému přenosu nervových vzruchů. Mimo to se podílí na metabolických procesech našeho organismu, když zlepšuje funkce enzymů, bílkovin nebo sacharidů v našem těle.

Nedostatek draslíku může vzniknout důsledkem sníženého příjmu tekutin, ale i díky fyzické zátěži či nemocem trávicí soustavy. Při nejrůznějších redukčních dietách nebo při zvýšené konzumaci kávy či alkoholu dochází k vylučování draslíku z našeho těla.

Draslík doplníme díky konzumaci luštěnin, čerstvé zeleniny, sušeného ovoce, obilovin či zelených potravinách (Ječmen, Chlorella i Spirulina).

Křemík

Křemík je druhým nejrozšířenějším prvkem na Zemi. V našem organismu jej nalezneme především v kostech a v chrupavkách. Křemík je základním stavebním kamenem pojivových tkání, přičemž jim dodává pružnost i pevnost. Křemík také zlepšuje mineralizaci a pomáhá vápníku v tvorbě kostí.
Nedostatek křemíku může být způsoben špatnou činností hormonů. Důsledkem stáří dochází k hormonálním změnám, které mají vliv na příjem a získávání křemíku z potravy, proto je vhodné, zařadit do jídelníčku potraviny rostlinného původu, především pak cereálie, luštěninu, zeleninu, kopřivy, zelené potraviny, oves, pšenici nebo kukuřici.

Fosfor

Fosfor je po vápníku druhým nejčetněji zastoupeným minerálem v našem těle. Téměř 90% tohoto minerálu najdeme v kostech. Dále se vyskytuje v mimobuněčných tekutinách a měkkých tkáních. S vápníkem tvoří nerozpustné sloučeniny, díky čemuž může být fosfor lépe vstřebáván.

Fosfor je nedílnou součástí některých druhů buněk, zlepšuje tvorbu kostí či přispívá k metabolismu tuků, bílkovin, sacharidů. Fosfor se také podílí na tvorbě vitamínu B, díky čemuž se zvyšuje energie našeho těla. Fosfor můžeme najít i v růstovém hormonu.

Přestože příjem fosforu bohatě pokrývá spotřebu našeho organismu, při jeho nedostatku můžeme pozorovat svalovou slabost, nechutenství, záněty či bolesti kloubů. Zdrojem fosforu jsou: potraviny s dostatečným množstvím bílkovin, ryby, drůbež, mléčné výrobky, zelené potraviny (hlavně Chlorella), luštěniny, vaječné žloutky atd.

Chrom

Chrom najdeme v našich tkáních. Tento minerál je životně důležitý při působení inzulinu, což znamená, že zlepšuje vstřebávání cukrů v našich buňkách. Má tedy mimořádný vliv na hladinu krevních cukrů. Chrom taktéž dokáže snižovat nadbytek cholesterolu, čímž opět prospívá našemu tělu. Chrom si taktéž našel příznivce ve sportovcích, protože zlepšuje činnost našich svalů a snižuje množství tuků v našem organismu.

Jestliže se sníží výskyt chromu v našem těle, dojde ke zvýšení koncentrace cholesterolu v krvi. Náš organismus poté také začne nehospodárně pracovat s bílkovinami, glukózou nebo tuky. Tento stav může způsobit nejenom nadváhu a obezitu, ale taktéž zvýšené riziko vzniku cukrovky či aterosklerózy. Samotný nedostatek se projevuje například nervozitou, únavou, stresem, bolestmi hlavy, podrážděností.

Chrom můžeme poměrně snadno získat z masa, sýrů, ořechů, Ječmene Aktif, vnitřností, obilovin, rýže, kakaa, černého čaje nebo pepře.

Měď

Přestože je měď stopovým prvkem a v našem těle se nachází v nepatrném množství, má důležitý význam pro činnosti mnoha orgánů, třeba plic, srdce, kostí nebo chrupavek. Neocenitelnou roli hraje kupříkladu při snižování hladiny histaminu, díky čemuž zabraňuje vzniku alergických reakcí.

Měď pomáhá vstřebávat i další minerály nebo enzymy. Podílí se tak na absorbování železa, přičemž zlepšuje i naši krvetvorbu a zefektivňuje činnost imunitního i centrálního nervového systému. Při nedostatku trpíme chudokrevností, sníženou imunitou a naopak zvýšenou náchylností k nejrůznějším zánětům, zlomeninám, infarktu…

Zelené potraviny (Ječmen, Chlorella i Spirulina), zelenina, ovoce, vnitřnosti, mořské ryby, ořechy, sušené ovoce, čokoláda nebo brambory představují ideální zdroj mědi pro náš organismus.

Mangan

Mangan je minerál, který se stává aktivátorem našeho metabolismu. Je důležitý pro správnou činnost enzymů, zlepšuje činnost našich kostí, chrupavek či nervového systému. Díky manganu vznikají tyroxiny neboli hormony štítné žlázy, ale také interferony, které stojí za zlepšenou činností obranyschopnosti lidského organismu. Mnohé studie uvádějí, že právě interferony nás mohou ochránit před vznikem některých druhů nádorů. Mangan také zlepšuje činnost slinivky břišní a metabolizuje vitamíny řady B.

Mangan najdeme v luštěninách, obilovinách, oříšcích, listové zelenině, Ječmeni a Spirulině Aktif, olejninách, borůvkách, malinách, avokádu, čaji, kakau atp.

Stříbro

Stříbro je v lidském těle zastoupeno ve stopovém množství. Neznamená to však, že by nemělo žádnou funkci. Naopak. Stříbro působí přirozeně antibakteriálně a desinfekčně. Stříbro také posiluje imunitní systém. Přírodním zdrojem stříbra je například Ječmen Aktif.

Bor

Až v roce 1981 bylo prokázáno, že bor má pozitivní vlastnosti pro náš organismus. Stopové množství tohoto minerálu, nacházející se v našem těle, hraje důležitou úlohu pro metabolizmus některých dalších minerálů, třeba vápníku, hořčíku, fosforu, mědi, ale i vitamínu D.

Bor zlepšuje stav našich šlach a kostí, snižuje riziko vzniku osteoporózy, pomáhá s prevencí vzniku artritidy a ovlivňuje metabolizmus některých hormonů. Nedostatek boru se projevuje již zmíněnými metabolickými poruchami, což může mít za následek vznik osteoporózy, zpomalení růstu nebo větší náchylnost ke zlomeninám.

Bor nacházíme v ovoci, zelenině, ořeších. Najdeme jej taktéž v Ječmeni a Spirulině Aktif.

Minerály jsou nepostradatelnými zdroji pro náš organismus. Měli bychom si uvědomit, že naše tělo si samo nedokáže minerály vyrobit. Musíme je tedy přijímat z potravy. Důležitá role při metabolických procesech dělá z minerálů nenahraditelné látky.

Využijme tedy síly minerálů a dodejme našemu tělu tak potřebnou energii a vitalitu! Doplňujme minerály se zelenými potravinami!

Petr Hornišer

Další zajímavé články najdete v části Zajímavosti o zelených potravinách.