Vitamín K - prevence proti krvácení i osteoporóze, najdeme ho bohatě v zelených potravinách

Pokud bychom vitamíny označovaly podle jejich vlastností, vitamín K by měl jistě co dočinění s krví a krvácením. Avšak nejenom s ochranou vnitřního vykrvácení je spojen tento vitamín. Více o jeho dalších přednostech a znacích se dočteme v dnešním článku.

Koagulace neboli koagulation znamená srážení. A podle této nesmírně důležité vlastnosti dostal i vitamín K své označení. Z chemického hlediska jde o vitamín rozpustný v tucích. Rozeznáváme tři formy vitaminu K, a sice K1, K2 a K3, přičemž vitamíny K1 i K2 jsou součástí naší střevní flóry a vitamín K3 je synteticky vyráběným prostředkem určeným právě pro pacienty s omezenou tvorbou vitamínů K1 a K2.

Vitamín K podporuje především správnou krvetvorbu. Jeho blahodárných účinků však využívají i naše kosti a další části pohybového ústrojí. Kromě toho jej pozitivní vlastnosti předurčují k lepší činnosti ledvin a boji proti osteoporóze. Vitamín K je ale též nesmírně důležitý pro novorozence a kojence. Bez lékařského přísunu vitamínu K může u kojenců nastat vnitřní krvácení.

Mnohé vědecké studie prokázaly spojitost mezi vitamínem K a zlepšeným stavem kostí i snížení počtu zlomenin. Vitamíny řady K2 totiž dokáží zvýšit schopnost vazby vápníku v bílkovinách, díky čemuž dochází k zpevnění kostí v lidském těle. A právě ona přeměna vápníku, díky vitamínu K, může mít i další pozitivní účinek. Tzv. Rotterdamská studie poukazuje na to, že díky zvýšenému příjmu vitamínu K2 lze snížit riziko onemocnění srdečními chorobami. Vápník, usazující se na tepnách a v okolí srdce, představuje rizikový faktor v souvislosti se srdečními chorobami. A právě ono odvápnění srdečních tkání či důležitých tepen vede k minimalizaci rizik spojených se srdečními onemocněními.

Vitamín K a zdravá střevní flóra tvoří zvláštní svazek lidského těla

Vitamín K se u zdravých jedinců tvoří v tenkém střevě a to za pomoci prospěšných bakterií obsluhujících střevní flóru. Další zdroje nalezneme v naší potravě. Mezi nejbohatší potraviny patří listová zelenina, olivový a sójový olej, brokolice, ale i mléko, luštěniny, některé druhy řas či brambory a samozřejmě také zelené potraviny. Odborné studie se rozcházejí v názoru, jak velké množství vitamínu K lze přeměnit bakteriální syntézou, která probíhá v lidském těle. Je tak nad slunce jasné, jak důležitou roli hrají vnější a přírodní zdroje onoho vitamínu. Pro zajímavost ještě uveďme, že například jeden šálek nasekané uvařené brokolice obsahuje 220 mikrogramů vitamínu K.

V souvislosti s vitamínem K představují zelené potraviny ideální kombinaci. Na jedné straně pomáhají udržet zdravá střeva a na straně druhé jsou vynikajícím přírodním zdrojem vitamínu K. Například Mladý ječmen Aktif obsahuje více než dvacet procent denní dávky vitamínu K. Kromě toho pomáhá při zácpě a dalších střevních obtížích. Podobně například Chlorella Aktif je známá jako účinný doplněk pro ochranu tenkého i tlustého střeva.

Modřiny bez příčiny může vyvolat nedostatek vitamínu K

A co se stane, máme-li v těle málo vitamínu K? Častější výskyt modřin, krvácení z nosu, dásní a zubů či menstruační potíže u žen. To jsou prvotní příznaky nedostatky vitamínu K. Řídnutí kostí neboli osteoporóza, společně s poruchami krevní srážlivosti mohou být dalšími příznaky. Dostatek vitamínu K je někdy také narušen jaterními chorobami, poruchou činnosti střev nebo vyššími dávkami antibiotik.

K přebytku vitamínu K dochází opravdu jen výjimečně. Zvýšená teplota a nechutenství jsou snad jediné vedlejší účinky, při předávkování tímto vitamínem. Denní příjem vitamínu K u dospělého muže by se měl pohybovat okolo 120 mikrogramů, u žen je to poté kolem 90 mikrogramů.

Tak co, už jste si dnes dali svou dávku zelených potravin?

Petr Hornišer

Další zajímavé články najdete v části Zajímavosti o zelených potravinách.