Otcem zeleného mladého ječmene je Dr. Charles Franklin Schnabel

Otcem zeleného mladého ječmene je Dr. Charles Franklin Schnabel

Otcem zeleného mladého ječmene je Dr. Charles Franklin Schnabel

Všichni, kteří o zelených potravinách něco slyšeli, jistě taktéž zapřemýšleli, kde se tento fenomén vzal? V duchu se ptáme, kdo informace o zelených potravinách vnesl na světlo světa, kteří lidé objevili blahodárné účinky zeleného ječmene, jak složitá asi byla cesta vývoje a výzkumu těchto doplňků stravy?

Dr. Charles Franklin Schnabel

Jednou z osobností, která se zasloužila o vznik fenoménu zelených potravin, se stal Dr. Charles Franklin Schnabel, jenž vědecky obhájil myšlenku využívání rostlin, trav a mladého obílí v lidských pokrmech. Mimo to vynalezl zařízení na kvalitní dehydrování rostlin, jehož předností je využíváno i v dnešních technologiích.

Vše vlastně začalo před mnoha tisíci lety. A sice v dobách starověkého Egypta či v mayské a aztécké civilizaci, která objevila pšeničnou trávu, jakožto doplněk lidské stravy. A právě na tyto dávné civilizace navázal americký zemědělec a chemik Charles Schnabel. 15. dubna roku 1933, Schnabel požádal patentový úřad o uznání zpracování mladých výhonků obilovin jakožto doplňku stravy pro běžnou konzumaci. Tím se začala psát historie zelených potravin.

Hlad nemusí existovat

Avšak již v roce 1931 přichází s výsledky výzkumu, v němž například obhajuje listovou zeleninu, jako významný zdroj vitamínů a proteinů. V témže roce se začíná zabývat i zkoumáním trav a obilovin, což nakonec Schnabela dovedlo, k už výše zmíněnému patentu. O významu výhonků trav a obilovin byl Schnabel zřejmě přesvědčen již v roce 1928, tedy v době, když pronesl slavný výrok, že „hlad nemusí existovat.“ Schnabel byl přesvědčen, že právě travní výhonky mohou být důležitým zdrojem vitamínů a minerálů, tak potřebných pro náš organismus. To, že se tráva v menší či větší míře vyskytuje prakticky na všech místech naší planety, dávalo tomuto výzkumu „zelenou“ i u velkých potravinářských a farmaceutických korporací.

Charles Schnabel začal svou studii pozorováním účinků trav a obilovin na zvířatech. Doslova v domácích podmínkách si tak mohl ověřit, že pravidelné podávání trávy v zimních měsících, zvýší produkci vajec u drůbeže v řádech několika desítek procent. Mimo to, takto krmená drůbež měla kvalitnější skořápky i maso. Podrobnou studií zjistil, že některé obiloviny obsahují mnohem více vitamínů, chlorofylu a nutričních látek, než jiné trávy. Toto tvrzení platilo například pro mladý ječmen nebo pro mladou pšenici. Největším přínosem se však stal moment, kdy doktor Schnabel zkonstruoval mechanismus na dehydratování, sušení a lisování zelených potravin a trav.


Stačí jednou kliknout a sami si můžete jednoduše srovnat produkty na trhu.

Srovnání Ječmenů

Tyhle ječmeny u nás můžete koupit!
Ječmen Fresh Ječmen Green Ways

Ječmen Fresh
Mladý ječmen

Ječmen Green Ways
Mladý ječmen

Jaký je rozdíl mezi Ječmenem Fresh a Green Ways? Odpověď najdete u otázky 41 v části Otázky a odpovědi.
Jaké další zelené potraviny prodáváme?

Schnabelův nápad přinesl revoluci ve výrobě sušených potravin

Nutriční a výživová hodnota obilovin je nejvyšší právě ve fázi mladých výhonků. Ze staré mlékárenské sušičky dokázal vytvořit přístroj, který mladé výhonky přeměnil v prášek, funguje dodnes ... Tento jemný prášek obsahoval stejné množství minerálů, vitamínů, aminokyselin, sacharidů a dalších látek, jako rostoucí mladé výhonky obilovin. Schnabel vnesl revoluční postup do potravinářství a farmacie. Není tedy divu, že si jej všimla i dobová média, která přinesla zprávu o tom, že doktor Schnabel podával výtažky ze zeleného obilí své rodině, což se projevilo na jejím zdravotním stavu. A sice tak, že "ani jedno ze Schnabelových dětí nebylo vážně nemocné a že nemají ani jeden špatný zub."

výrobna na mladý ječmen

Díky tomuto úspěchu přišlo na řadu i další nezávislé klinické testování, které potvrdilo původní Schnabelovu tezi. Zelené potraviny obsahují téměř všechny známé vitamíny, ale také minerály, aminokyseliny, chlorofyl a další látky. Od konce 40. let 20. století tak můžeme vidět rozvoj potravinových doplňků v prášku. Nevýhodou se však stal záhy fakt, že ideální denní dávka představovala rovnou dvacítku pilulek, vyrobených z výše zmíněného prášku. Celodenní pravidelná konzumace těchto tablet nahrávala konkurenci, která záhy představila syntetické vitamíny, u nichž se denní dávka rovnala jedné tabletě.

Přestože na čas nastal úpadek, dnes se ke konzumaci čistě přírodních zelených potravin vracíme. Zelený ječmen nebo mladá pšenice se staly hojně využívanými doplňky stravy a komplexním prostředkem pro zvýšení energie a doplnění tak potřebných živin.

Takže zítra po ránu si dáte mladý ječmen? Správná volba!

Petr Hornišer

Další zajímavé články najdete v části Zajímavosti o zelených potravinách.

Affiliate

TOPlist